Miluj nebo zabíjej ( love or kill)

2.díl - Útěk je marný

12. prosince 2011 v 16:47 | Spuffy
Tady je druhý díl já vím ale před pár dny jsem se do toho nějak dala a píšu jak fretka.

Bláhově si myslela, že je na hřbitově sama. Ale byl tam on, obcházel ji dokola jako svou kořist. Cítil její strach, ale tohle nebylo to, čeho chtěl dosáhnout. Když porušil kruh a namířil si to k ní, tvrdě ho od sebe odhodila.
,,Nepřibližuj se!" Zakřičela výhružně. Jeho modré oči byly najednou pryč, místo toho zde byly jen ty žluté, upíří. Zase přišel k ní, tentokrát se ale nedokázala ubránit, byla jakoby slabší a on silnější. Sevřel ji v pase a přitáhl k sobě.
,,Pusť mě!" Pěstmi mu bušila do hrudi a dál křičela. Umlčel ji polibkem. Tvrdým a vášnivým, objala jej kolem krku a dál polibky vracela.
,,Miluju tě, Buffy," zašeptal mezi polibky.
Já tebe taky, Spiku," řekla zadýchaně.

Probudil se úplně zpocený, tohle nebyl sen, ale spíš noční můra. Úplně se mu udělalo zle, celý zezelenal.
,,To snad ne!" křikl, vylezl z postele a navlékl si košili. Dostal hlad, Drusilla byla někde pryč. Určitě s Angelem. Vyšel ven a našel si prvního nic netušícího člověka. ,,Neboj, bude to bolet jen chviličku," zakousl se mu do krku, pak si ale najednou vzpomněl na Buffy a rychle jej pustil. ,,Utíkej!" Zařval na něj, tohle nemohl. Kvůli přemožitelce, najednou mu nechtěl ublížit. Co se to s ním sakra děje? Přemožitelka se mu nesmí dostat pod kůži, musí ji zabít. Nebo to má nechat na Angelovi? Ne udělá to sám a nejlíp hned.

,,Buffy, jsi u sebe?" Její máma opatrně zaklepala na dveře.
,,Jo, pojď dovnitř!" Zakřičela, zrovna vyšla ze sprchy.
,,Buffy, chci si promluvit o tom co si před chvíli viděla a..."
,,Mami to je dobrý, jsem dost velká na to abych snesla svou mámu líbající se se svým přítelem, teda snoubencem." Pořád jí Josh jako snoubenec nějak nešel přes pusu. Ze skříně si vytáhla černý rolák.
,,Buffy ty máš v plánu jako někam jít?"
,,Ne mami nemám," samozřejmě, že chtěla jít na hlídku, ale před mámou raději nic. Schovala rolák a vytáhla lehkou košilku, kterou teď měla jako pyžamo. ,,Víš, chtěla bych jít spát, tak kdybys mohla..." nechtěla ji přímo vyhazovat, ale už se setmělo a ona fakt potřebovala jít.
,,Jistě, dobrou noc zlato," vtiskla Buffy polibek na čelo a odešla. Bezva, pomyslela si Buffy, teď musím počkat až usne. Oblékla si tu košilku a lehla si do postele. Začaly se jí klížit oči. Ne, nesmí spát. O hodinu později musela vstát aby neusnula. Usoudila, že už máma spí a převlékla se. Pomalu otevřela okno a vykradla se ven.

,,Kampak kotě?" Dostala se do jedné temnější uličky, bylo tam sice jen několik opilců co se motalo kolem ní, ale stejně měla hodně špatný pocit. Jakoby ji někdo celou tu dobu sledoval... Jeden z těch opilců jí vstoupil do cesty. ,,Ptal jsem se kampak jdeš krásko?"
,,To vám může být jedno," obešla jej, ale on ji chytil za paži a prudce k sobě otočil. Odér chlastu ji málem srazil na zem. ,,Pusťte mě!" Tak ráda by ho praštila, ale pravidlo přemožitelky číslo 1 zní: Neubližovat lidem.
,,No tak se nevzpírej, můžeš si vydělat nějaký prachy." Jeho nechutně špinavé ruce začal zaplétat do jejích vlasů. Najednou ho někdo popadl a odhodil hodně daleko.
,,Spiku!" O tuhle záchranu fakt nestála, jak se říká, z louže přímo pod okap. Jeho se zbavit bude těžší. ,,Co to do háje děláš?"
,,Já nevím, že bych tě zachraňoval?" Ušklíbl se ironicky.
,,Proč to vůbec děláš? Tvoji pomoc nepotřebuju." Na patě se otočila a namíila si to kamkoliv jinam. Mimo tuhle uličku, hodně daleko od těch chlapů a Spika.
,,Hele, já vím, že mi asi nevěříš, ale-"
,,Asi? To je fakt slabý slovo Spiku! Já... já tě nenávidím, dělá se mi z tebe a Angela zle a určitě... určitě ti nevěřím!"
Na hřbitově se zastavila. Ohlédla se, byl pryč... měla kliku. Zvuk přehrabující se hlíny úplně stačil k tomu aby zpozorněla. Hrob byl ale prázdný. ,,Sakra, to dneska každej upír radši zdrhne?" Někdo ji praštil zezadu do hlavy, svalila se na zem a prohlédla si toho "člověka". Musel to být ten upír co se teď vyhrabal. Ať hledala jak chtěla kolík nemohla najít. ,,Co sakra..." Upír se začal měnit v prach. Po chvilce byl pryč úplně a na jeho místě stál Spike s kolíkem v ruce, jejím kolíkem.
Výmikem se vyhoupla na nohy a vyškubla mu ho z ruky. ,,Co tady zase děláš? Ty mi fakt nemůžeš dát pokoj, viď?"
,,To si piš, že ne lásko... nepřestanu dokud..." teď se trochu zasekl, dokud co? Nebude mrtvá? Nebo jeho? O tomhle přestal přemýšlet až když mu Buffy dala pěstí.

1.díl - Špatný den

9. prosince 2011 v 21:30 | Spuffy
Tak je to tady. Uvádím první díl druhé povídky, doufám, že se vám bude líbit a ta první taky.

Zabila už tenhle večer aspoň třetího upíra, ale tenhle byl jinný. poznala ho, poslal jej na ni Angel. Musela se usmát, nejspíš je pro něj větší hrozba než by čekala, tohle totiž nebyl zdaleka první, kterého Angel poslal. Stále ještě tam nebyla sama, rozhlédla se, ale nikoho neviděla. Nemusela ho vidět, cítila jej. Angelus jí byl stále v patách, nedařilo se jí stále moc přijmout ten fakt, že to není její Angel, ale jen démon s maskou jeho nádherné tváře. Přestala doufat, že ještě někdo vyleze, tak šla radši domů.

,,Co si o tom myslíš?" Angel Buffy opravdu sledoval, ale ne sám. Byl s ním i Spike. Zatímco Angel byl Buffy posedlý a chtěl z ní udělat svou upíři pronceznu. Hodlal ji vysát do poslední kapky, chtěl cítit jak její krev klouže do jeho krku a z ní volna vyprchává život... moc se na tyhle chvíle těšil. Ani se nezatěžoval myšlenkama kdyby mu přeměna Buffy nevyšla. Spike se snažil tuhle přemožitelku pochopit, už nejmíň třikrát unikla při pokusech ji zabít. Třikrát unikla jeho upířím tesákům. Fascinovala ho, musel nastudovat její pohyby a příště už neprohraje.

,,Buffy, máš chvilku?" zeptala se jí máma, jakmile ráno seběhla ze schodů.
,,Ano? Co potřebuješ maminko?" Buffy ji následovala do kuchyně.
,,Víš Buffy já... jsem zasnoubená," napadlo ji to prostě vybalit na svou teď už sedmnáctiletou dceru.
,,Cože? Mami to myslíš vážně? Jakože ty a Josh... ou," netušila co říct, zmohla se jen na vykoktání. Bože! To je šílená představa, má mít nevlastního otce? Copak může jen tak lehce zapomenout na robota Teda? Buffy ještě nemohla, nebylo by lepší vrátit se k tátovi než hledat nějakýho novýho chlapa? Jasně, tolikrát jí oba tvrdili, že je to proto, že si nesedli do noty, ale Buffy moc dobře věděla, že měl táta bokem románek se svou sekretářkou ve firmě, ve které pracoval.
,,Ano Buffy já a Josh, tak co? Můžu počítat s tím, že alespoň jeho nezabiješ?"
,,Mami já..."
,,Nemůžeš mi to slíbit viď?" Raději se vrátila k mití nádobí. Proč jí to musí máma dělat? Tohle mučivý ticho bylo šílený... naštěstí už musela do školy.

,,Čau Buff, objevil se včera náš maniak?" Xander byl opravdová ukázka člověka, co v mozku to na jazyku. A že toho moc nebylo!
,,Tohohle bys mohl nechat Xandere ne?" Buffy opravdu hodně překvapilo, že se jí zrovna Cordelie zastává. Samozřejmě že si Buffy pamatovala jak Cordy parkrát vyjela po Angelovi...
,,No, Angel osobně se nedostavil, teda, nestoupl si přímo přede mne, ale já jsem věděla, že tam je. A možná ne sám..."
,,Myslíš, že Spike a Drusilla teď pomáhají Angelovi zabít tě?" Giles založil do regálů pár knížek a pak si přetřel brýle.
,,Nijak bych se tomu nedivila, a co vy? Přišli jste na to proč je tady teď tolik upírů? Jenom včera jsem zabila nejmíň tři."
V duchu moc dobře věděla, proč jsou tady, ale nechtěla mít pravdu. Nechtěla aby tady byli proto, že Angel plánuje apokalypsu. ,,Večer skočím zase na hlídku, ať je těch ozubených potvor míň."

,,Upírci, kde jste?" To není normální! Dneska když na hlídku chtěla, tak nepotká ani jednoho upíra? Začali si pohrávat s kolíkem v ruce. Najednou byl přímo před ní.
,,Co sakra chceš?" Znovu pevně stiskla kolík v pravé ruce a byla připravená k útoku.
,,Schovej ten špičatej klacek, chci si promluvit mazlíku," nenáviděla ho, a teď ještě víc. Tahle přezdívka byla příšerná. ,,No tak miláčku, sedneme si, dáme si něco k pití a pak si můžem trochu pohrát," usmál se opravdu nechutně.
,,Ne to teda určitě nemůžeme, když si s tebou budu hrát, tak to skončí jedině tvou smrtí." Vyštěkla a vyšla pryč.
,,Počkej!" Zastavil ji, teď už toho ale měla dost. Kopla ho do břicha, dala mu pěstí, svalila na zem a pak si na něj sedla. Kolík mu natiskla na hruď.
,,Nech toho sakra! Proč se chováš jako magor? Když nepočítám, že si magor," znovu mu dala pěstí, zvedla se a rozběhla domů.
Doma bylo ticho, teda až na kuchyň. Když vešla uviděla svou mámus Joshem, nachytala se zrovna jak se líbali.
,,Buffy!"
,,Bože můj, moc se omlouvám. Já si zalezu do pokoje a už z něj nevylezu." Vyběhla nahoru, nedbala mámy, která za ní volala, zavřela se v pokoji a pak se svezla na postel. Tohle byla jedna z věcí, které nechtěla vidět. Převlékla se a šla spát.
 
 

Reklama